Je to tady, Dakar 2020 odstartoval další dobrodružství, na které už netrpělivě čekaly miliony fanoušků.
Do 1. saúdskoarabské etapy, vedoucí z Džiddy do Al Wajh, se vydal i třicetiletý pilot kamionu Martin Macík podporovaný navigátorem Františkem Tomáškem a mechanikem Davidem Švandou.
Závodníci sedlčanského týmu Big Shock Racing si svou letošní dakarskou jízdu užívají v novém speciálu Iveco s číslem 504, kterému nikdo neřekne jinak než Karel. A hned úvodní kamenitou etapu zvládli s přehledem. Přibrzdila je jen drobná chybička v navigaci a mírně snížený výkon jejich kamionu v části etapy. Nakonec dorazili do cíle na skvělém 5. místě.
A v brzkých ranních hodinách na trať dlouhou 752 km, z nichž 319 bylo měřených, vyrazil také motocyklista Jan Brabec, jehož prvním vítězstvím je už samotný fakt, že se mu po komplikovaném zranění podařilo znovu dostat do formy a postavit se na start Dakaru 2020. Bývalého úspěšného motokrosaře, který právě načal svůj 3. Dakar, veze motocykl KTM 450 Rally se startovním číslem 43. A ukázalo se, že Brabec přípravu nepodcenil, úvodní část trati proletěl bez větších zaváhání a zaparkoval na 34. pozici.
Karel na půl plynu v TOP 5
Žádný pozvolný rozjezd. Hned 1. etapa Dakaru 2020 přinesla pořádnou porci kilometrů. Na trati převládaly úseky plné ostrých kamenů zavátých pískem. Martin o sobě prohlašuje, že má i po sedmi dakarských ročnících pomalejší starty, jede hlavou, nenechává se zbytečně unášet dílčími úspěchy ani nezdary. Tentokrát však projel trať v rychlém tempu a obsadil krásné 5. místo.
„Všichni jsou natěšení, takže jedou šílenou palbu. Mě zase klasicky chvíli trvalo, než jsem se rozjel. Jediný zádrhel, který jsme zaznamenali, byl menší výkon asi v třetině etapy, ale víme, čím to je a nebylo to nic zásadního. Jinak spokojenost, víme, že můžeme ještě zrychlovat. A mám radost, že se naše česká parta pěkně poskládala vpředu,“ hlásil Martin Macík.
„Nejeli jsme ještě 100% tempo. Navigace je složitější, ale nic, co by nás zásadně zaskočilo. Jen jeden z bodů jsme netrefili napoprvé, minuli jsme ho asi o 100 metrů a udělali si navíc kolečko. Jeli jsme v úplném klidu. Řidičském i navigačním. Pořád máme rezervy. Za nás klid a pohoda,“ doplňuje navigátor František Tomášek.
Brabčákův budíček
Jan Brabec vstoupil do letošního Dakaru s předsevzetím, že zpomalí a nebude bloudit. „Největší radost mi organizátoři udělali tím, že nám zařídili předem vybarvené roadbooky. Ty hodiny malování jsem neměl vůbec rád. Ušetřený čas prospím,“ plánoval si Brabec.
A spánek k dobru se bude určitě hodit, protože do dnešní etapy si Honza budík řídil na 3:40. V začátku závodu Brabec plánoval hlavně otestovat, jak bude na extrémní zátěž reagovat jeho operovaná noha. V té má od květnové nehody v africké poušti stále schovaných pár šroubů. Na motorce se ale po rekonvalescenci a poctivém tréninku už zase cítil jistě a spokojeně, i když zatím ještě nejel na 100% výkon.
„Klasika, jelo se mi dobře. Jen prvních 100 km jsem se dostával do tempa, protože můj poslední závod byl Dakar 2019. Takže jsem se po roční pauze musel zase hodit do závodního módu. Úvodní 3-4 etapy do toho ještě kvůli noze nebudu šlapat úplně na plno, počkám, co se bude dít. Ale zatím jsem spokojený,“ hlásil Jan Brabec.
První etapu tak Honza zvládl projet ukázkově. Pro motorkáře přitom byla kamenitá trať dost drsná, písku bylo minimum a zabrat dostávaly hlavně pneumatiky. Ani s navigací tentokrát Jan Brabec neměl problém a pořadím poskočil na pěknou 34. pozici.