Tento rozhovor vyšel v magazínu MotoRoute 1/2020
Letošní rally Dakar se jelo 5. až 17. ledna premiérově v Saúdské Arábii. Týmy už jsou zpět, a tak jsme se po návratu „zatepla“ zeptali Roberta Blaziuse, člena týmu Orion - MRG, na jeho poznatky a dojmy z této soutěže.
Foto: tým Orion – MRG, Radek Lavička
Robiku, první otázka – když bys měl vybrat jednu věc, jaký je základní rozdíl mezi Dakarem v Saúdské Arábii a v Jižní Americe?
Robert Blazius: Tak určitě teploty a klima. V Jižní Americe bylo – s výjimkou horských oblastí Bolívie – horko, Saúdská Arábie oproti tomu byla velmi studená. Prostě byla kosa. V noci v poušti teploty často klesaly na -2 °C, ráno mezi pátou šestou bylo jen těsně nad nulou. A protože se startovalo brzo, závodníci na sebe navlekli co šlo a čekal je obvykle dlouhý přesun na start měřeného úseku. Takže pak místo aby byli rozehřátí, tak se na startu klepali zimou. To bylo základní negativum. Přes den sice teploty stouply na 18 - 20 °C, u Rudého moře i na 25 °C, ale pořád foukal studený vítr, takže pocitově stále zima.
Nebývala v Africe taky zima?
Tam jsem na Dakaru ještě nebyl, takže to nemůžu úplně posoudit, ale každopádně tam býval start později, asi tak půl hodiny před východem slunce, takže pak se jezdci zahřáli. V Saúdské Arábii se vstává brzy a po dlouhém přesunu se startuje pořád ještě za tmy, a tak závodníci dlouho zbytečně „kosnou“...
Jaký na tebe Saúdská Arábie celkově udělala dojem? Působí jako autoritářský režim?
No, jeli jsme tam s obavama, nikde nenajdeš relevantní info, ani na internetu, a když něco najdeš, je to několik let staré. Nevěděli jsme vůbec, do čeho jdeme a jak budou na nás místní reagovat. Ale byli jsme příjemně překvapení. V zemi je brutální konjunktura. Všude jezdí velká nová auta, samé nové obchody, všechno se buduje a staví. Současný saúdský princ se zasadil o ohromné změny. Ve městech to vypadá spíš jako na Západě, jsou tu fast foody, všude se prodává Cola, zmrzlina atd., všude jsi taky na síti. V obchoďáku to vypadá přesně jako u nás někde v Kauflandu či Tescu, akorát nápisy jsou v arabštině a není tam alkohol. Stručně – země nás ohromila. Mysleli jsme, že jedeme „do nebezpečí“, ale v reálu to bylo skvělé, i lidi byli naprosto v pohodě.
A co fanoušci?
Tak to bylo horší… Na startu nebyli téměř žádní fanoušci, odhadem jen asi 600 lidí. Sice to bylo zorganizováno pompézně, ale skoro nikdo tam nepřišel. Zjistili jsme totiž, že veřejnost se o akci dozvěděla teprve asi dva týdny před startem – což bylo úmyslné bezpečnostní rozhodnutí státu, takže lidé většinou ani nevěděli, že se něco děje. Ale v cíli už to bylo lepší, tam už to povědomí víc zafungovalo. Takže věřím, že příští rok už to bude všechno jinak a fanoušků bude víc.
Měli jste teda nějaký kontakt s místními? A co ženy?
Ano, s chlapama se úplně bez problémů začneš bavit o čemkoliv, jsou v klidu a pohodě. Ženy na vesnicích chodí úplně zahalené, takový ten klasický „pytel“ s průzorem, ale ve městech jsou méně zahalené, třeba v kavárnách mají šátek, ale jde jim vidět celý obličej. S ženskýma se však moc osobně bavit nedá. Třeba obsluha v restauraci se s tebou baví o objednávce, ale když se jí ptáš na soukromí, tak to už ne.
Je to v Saúdské Arábii podobné jako ve Spojených arabských emirátech, kde místní nepracují, respektive vykonávají jen vedoucí funkce, zatímco veškerou „obyčejnou“ práci dělají cizinci?
Ano, to je podobné. Manuální práci a běžné služby dělají Indové, Egypťané, Jemenci, Katařané atd. Ale místní střední vrstva tam normálně funguje, jako u nás na Západě. Teda ve městech, na vesnici je to jiné. Tamní venkované asi pracují, ale nepochopili jsme, čím se živí a co dělají. Celkově je to na venkově jiné, více tradiční, taky tam panuje vůči nám – cizincům - lehká nedůvěra. Nic negativního, ale prostě nevědí co si mají o nás myslet.
Setkali jste se s nějakými omezeními?
Kromě toho, že nikde, ani v hotelích pro cizince, nekoupíš alkohol, tak snad jen že pětkrát denně je modlitba. V tu dobu nenatankuješ, nenakoupíš, prostě nic.
Jak vypadá saúdský vozový park?
Ti nejchudší mají Toyoty Hilux, bohatší Land Cruisery 150, celkově tam je nejčastějším vozem Toyota, a pak Chevrolet, GMC a další americké značky. Samozřejmě to jsou všechno benzínové motory V8. Výjimečně vidíte BMW, Audi či Mercedes.
Ovšem řidiči jsou katastrofální. Každé auto má nějaký šrám, nebo něco urvané, často taky mají na nových autech stále převozní folie na oknech a igelity na sedačkách. Nemají k autům žádný vztah, je to pro ně jen dopravní prostředek pro cestu z bodu A do bodu B.
A ceny paliva?
Benzín i nafta jsou velice levné. Problém ale je, že na naftu tady jezdí jen velké náklaďáky, vše ostatní je na benzín. To znamená, že naftu je problém vůbec koupit, je jenom na čerpačkách pro náklaďáky u dálnice apod., někde v centru města naftu neseženeš. No a další věc, protože je nafta určená do náklaďáků, které schroupají všechno, je nekvalitní. Různé common raily, prostě moderní dieselové motory, s tím mají problém, elektronika si s tím neví rady, ve výsledku to hůř jede, pokud vůbec, a spotřeba je mnohem větší. To se týká i závodních kamionů. Už víme, že na příště si musíme vzít s sebou aditiva pro diesely. Jo a ještě jedna perlička – všechna novinářská a závodní auta (asistenční ne) měla od pořadatele palivo zdarma!
Přejděme k samotnému závodu. Co závodní trať, byla opravdu tak rychlá a dlouhá, jak všichni říkali?
Je to tak, trať byla hodně roztáhlá, rychlá a s dlouhými nesmyslnými přesuny. Bylo to úmyslně – politické rozhodnutí, aby to pokrylo celou zemi. Přitom jsou tam nádherné těžké terény, ale závodníci valili většinou rovně s plynem na podlaze. Ale příští rok to bude snad jinak, na menším území, aspoň dle informací od pořadatelů. Pravděpodobně taky přibude další stát, diskutuje se o Jordánsku a Egyptě, zřejmě ale jen návštěvní bez spaní. Uvidíme. Další věc je, že se uvažuje o omezení rychlosti motorek na 150 km/h, aby to bylo víc o jezdeckém umění a míň o výkonu motoru.
Jak hodnotíš české výsledky?
Letos se na každý český tým nalepila nějaká smůla. Celým startovním polem navíc zatřáslo úmrtí Paulo Gonçalvese. Bylo tam celkově strašně moc pádů, zlámané nohy, páteře, to ti na náladě nepřidá. Tratě nebyly technické, šlo jen o vysoké top speedy a o to, jestli vozidlo vydrží. Takže vzhledem k těmto okolnostem byly české výsledky velice slušné. Ano, každý na tom mohl být líp, ale nikdo nebyl zraněný, což je hlavní. Je to pro všechny úplně nová zkušenost. Například, na příští rok se musí jinak postavit bivaky, aby se míň prášilo. Musíme udělat lepší zázemí, kde je i topení, ať se můžeme zahřát. Už budeme prostě víc vědět, do čeho jdeme. Celkově musím však říct, že nikdo z českých týmů nestagnuje, všichni se posouvají dál a zlepšují, byť to nemusí být hned vidět na výsledcích.
Když jsi zmínil zázemí, jaké to letos bylo?
Byl to můj první Dakar, kde jsem neměl sra*ku. A to prosím bez jediné kapky alkoholu. Takže jídlo bylo opravdu dobré. Klasicky bylo málo sprch a tekla jen studená voda, což v té zimě nic moc...
Co vaši týmoví jezdci?
Byli skvělí. Zejména náš nováček Martin Michek jel výborně, jen zaplatil nováčkovskou daň v 11. etapě, kdy mu 6 km před cílem došlo palivo. Prostě nevstřebal všechny informace před startem a nerozpočítal si to. Nebýt toho, byl by na 13. nebo 14. místě celkově. Přispělo k tomu i to, že na rozdíl od továrních týmů nemáme na motorce přepínání palivových map. Když továrnímu jezdci dochází palivo, přepne si mapu do úsporného módu a dojede. Podali jsme kvůli tomu i protest, ale bezvýsledně.
Taky Milan Engel bojoval jako drak, vždyť dojel 60 km bez pneumatiky, jen na ráfku! Jenom díky profi spolupráci mechaniků týmu MRG to vše stihl dvě minuty před limitem a nedostal penalizaci.
V motorkách vyhrála Honda, po dlouhé době nadvlády KTM. Co to znamená?
Osobně si myslím, že KTM potřebovala dostat přes prsty a snad začne něco dělat. Prostě usnuli na vavřínech. Letos třeba vypustili ostré motorky s obrovskýma chybama. Praskaly tam rámy, převodovky byly špatné, prostě kvalita šla rapidně dolů… Fabrika má samozřejmě jiné motorky, takže továrních jezdců se to netýká. Bohužel Honda nemá produkční motorky, takže každý netovární jezdec musí jezdit na KTM. Uvidíme, zda Honda do budoucna vyrobí produkční závoďáky, ale museli by zajistit i zázemí, mít kamion s díly… Je to běh na dlouhou trať.
Poslední otázka, která se netýká motorek, ale dost lidí zajímá – proč v Kamionech nikdo není schopen porazit Kamaz?
Protože je v tom státní zájem a peníze. Kamaz má přímou podporu Putina a tým je organizovaný na vojenském principu. Všechny díly auta mají desetkrát, takže i když auto celé rozsekají, ráno mají úplně nové. Oproti jiným týmům mají desetinásobný rozpočet.
Ani s mechanikama od Kamazu nemáš šanci se potkat. Nechodí do společné jídelny, mají vlastní zázemí a jídlo. S foťákem se k nim do bivaku vůbec nedostaneš.
A taky nikdy nejedou úplně podle předpisů. Třeba loni mohly mít kamiony motor o objemu do 13 litrů, oni měli 14,2 litru. Pořadatel to toleruje, protože Kamaz do závodu přináší prachy, a bojí se, že pokud by po Kamazu šli, tak ze závodu odejde a dopadne to jako u osobních aut. Tam odchodem Peugeotu z Dakaru nastala v autech revoluce, přebrala to Toyota a Mini a pro ASO to znamenalo ohromnou ztrátu. A podle mého osobního názoru, pokud by odešel i Kamaz, tak Dakar bude mít v kategorii kamionů obrovské problémy. Nemůžou si prostě dovolit, aby Kamaz odřekl účast. A Kamaz to dobře ví. Je to politicko-ekonomická situace, ne sportovní. My do těch zájmů ani úplně nevidíme, jsou tam obrovské tlaky…
Roberte, děkuji za rozhovor a uvidíme se na 1. jarním setkání MotoRoute v Kletečné (15. - 17. května 2020), kde budou mít účastníci možnost pokecat nejen s tebou, ale také s některými závodníky, podívají se na závodní motorky atd.
