Jubilejní 40. ročník rally Dakar je minulostí. Oba speciály Tatra Phoenix se i přes extrémně náročnou trasu úspěšně dostaly do cílové destinace, argentinské Córdoby.
Martin Kolomý dokončil závod na jedenácté pozici, a to i přes to, že se celkem 8x umístil v nejlepší pětce etapy. Technické problémy ho ovšem srazily těsně pod top 10.
Druhý pilot týmu Martin Šoltys patřil mezi největší překvapení letošního ročníku, když jako jediný nováček v kategorii kamionů závod úspěšně dokončil.
„Podle mě byl tento ročník zatím nejlepší, co jsme absolvovali. Pořadatelé připravili opravdu nádherný závod, kde rozhodovalo nejen to, jak jsou všichni připravení, ale i terén, který byl opravdu náročný,“ chválil Jan Kalivoda francouzské pořadatele. „Hlavně musím smeknout klobouk před Martinem Šoltysem, který se s tím jako nováček popasoval výborně. Myslím si, že velkou práci tam odvedl dakarský matador Pepa Kalina, který tím Dakarem Martina provedl až do cíle.“
Jubilejní 40. ročník rally Dakar byl opravdu náročný. Hovoří o tom velké rozdíly mezi jezdci nejlepší desítky i velká úmrtnost techniky. „Když jsem se dnes podíval do statistik, tak rozdíl mezi prvním a desátým závodníkem je deset hodin a loni o tom rozhodovaly čtyři hodiny. Toto vykresluje ten obrovský extrém letošního ročníku, kdy ze 49 kamionů dojelo do cíle jen 19. Technické problémy se nevyhnuly vůbec nikomu, měli je i ti největší favorité, akorát rozhodovalo, na kterém místě je zrovna nějaká závada potká. Bohužel Martin Kolomý měl tu smůlu, že zůstal v naprosto nepřístupném terénu, i když jen 20 kilometrů před cílem,“ připomněl Kalivoda potíže ze třetí etapy.
„Chyběla trocha toho štěstí, které je na Dakaru opravdu k dobrému výsledku potřeba. Jet tak abych se umístil do top 10 a jet na vítězství je obrovský rozdíl. S velkou úmrtností techniky se musely potýkat i velké týmy jako Kamaz, Iveco nebo Renault. My jsme jedni z mála, kteří mají všechny, v našem případě dva, závodní speciály v cíli, a to je také taková malá výhra,“ hodnotil letošní ročník manažer Jan Kalivoda.
Martin Kolomý odlétal do Peru s mnohem vyššími ambicemi, než je konečné jedenácté místo. Do poslední etapy ovšem bojoval o nejlepší pětku. „Jsem spokojený s tím, že nás Tatra dovezla až do cíle. Myslel jsem si, že budeme o něco výš, naneštěstí technické problémy nám to ztížily. Bohužel ve třetí etapě se stala závada na elektroinstalaci a oprava nám zabrala přes osm hodin. Nicméně bojovali jsme až do konce a snažili se ztrátu co nejvíce minimalizovat což se nám celkem dařilo,“ říkal rodák z Bruntálu, který se ze čtrnácté pozice dokázal posunout až na sedmou a bojoval o nejlepší pětku. V poslední etapě ho ale srazila na kolena závada kardanu.
„Původně jsem myslel, že nám praskla jen jedna z hnacích hřídelí, tak jsem to přepnul do jiného režimu, ale když jsem zjistil, že to nepomohlo, tak jsem tušil průšvih. Podíval jsem se do zrcátka a viděl jsem, jak nám z auta stříká nafta, tak už jsem věděl, která bije a že nás to hodně zdrží,“ líčil Kolomý, který se postavil celkem 4x na pomyslné stupně vítězů.
Martin Šoltys byl jedním z největší překvapení letošního ročníku, když závod dokončil na dvanácté pozici. „Jsem nadšený z celého Dakaru, celého týmu, jak všechno fungovalo perfektně. Na prvních pět dní asi nikdy nezapomenu, kde byly duny, ze kterých já byl hodně nervózní a myslel jsem si, že je ani neprojedu. Na klidu mi nepřidalo, když jsme hned v první erzetě po jednom kilometru zapadli. Musím poděkovat ještě jednou klukům z Adrie, kteří nás tam zachránili,“ komentoval první komplikace na trati dakarský nováček.
„Mým cílem bylo projet celý Dakar až do cíle a tomu jsme podřídili i styl jízdy. Jeli jsme v klidu a nikam se nehnali. Každá etapa byla jiná, nejdříve písky, feš-feš, pak zase bláto, a nakonec zase těžkej písčitej terén v Argentině. Kdybych letěl jako blázen, vypadl hned na začátku a příští rok jel znovu, začínal bych od znovu, a to jsem nechtěl. Teď už mám takovou představu na co vše tam můžu narazit a případně zužitkovat získané zkušenosti,“ hodnotil svůj první Dakar Martin Šoltys.
Svůj 26. Dakar v 68 letech má úspěšně za sebou legendární navigátor Josef Kalina. „Já žádné výhrady k tomuto Dakaru nemám. Své dva hlavní cíle jsem splnil, provedl jsem tuto posádku až do cíle a přežil jsem to ve zdraví. Občas to bylo hodně náročné, především ty argentinské etapy, ale to prostě k Dakaru patří a takový by měl být,“ říkal Kalina.
Kluci z týmu Adrie si jeli na letošní Dakar především splnit svůj sen, ten ale obětovali jen tři etapy před cílem za pomoc Martinovi Kolomému, který tak mohl pokračovat v závodě. „Já myslím, že jsme si splnili sen na 100%. Možná jsme ani nečekali, že až tak do hloubky. Když se naskytla ta příhoda se zadní nápravou, tak jsme nepřemýšleli ani chvíli a hned jsme řekli, že to není problém. Byl opravdu koncert koukat se na kluky, jak to zvládli přehodit z jednoho auta na druhé během 6 hodin,“ říkal navigátor Petr Lesák.
Jako jediný měl zkušenosti s Dakarem paradoxně nejmladší člen posádky Filip Škrobánek. „Já jsem maximálně spokojený. Když to srovnám s minulými ročníky, které jsem absolvoval jako mechanik v kabině, tak musím říct, že je to obrovská zodpovědnost sedět za volantem. To mi hlavně utkvělo v hlavě,“ líčil Škrobánek, který se střídal v řízení s Pavlem Vrňákem. „Všechny etapy byly hodně náročné, když jsme si řekli, že tohle bylo fakt nejtěžší tak hned druhý den už to neplatilo. Hodně jsme se tam naučili,“ hodnotil letošní Dakar Vrňák.
Konečné hodnocení kamionů:
1. Nikolaev, KAMAZ, 54:57:37
2. Viazovich, MAZ, +3:57:17
3. Mardeev, KAMAZ, +5:22:34
4. Ardavichus, IVECO, +6:38:22
5. Macík, LIAZ, +7:58:45
11. KOLOMÝ, TATRA, +13:20:46
12. ŠOLTYS, TATRA, +21:57:39
